Individuální trénink napříč prvními ligami mužů a dorostenců: Šance na zlepšení kondiční připravenosti i herní výpadek, který se možná nepodaří dohnat

Vládní nařízení nejen, že zastavila soutěže v České republice, ale také prakticky znemožnila trénování. Nejprve omezením počtu účastníků, následně uzavřením hal a nakonec i uzavřením venkovních sportovišť a omezením pohybu. Trenérů týmů pohybujících se nyní na vedoucích příčkách prvoligových soutěží mužů a dorostů jsme se proto ptali, jak se jejich tým vyrovnává s těmito omezeními, jakou formou aktuálně trénují a do jaké míry je tento způsob přípravy efektivní? Jaké komunikační a tréninkové platformy týmy využívají, jaká je v týmu v současné situaci atmosféra či jaký vliv může mít tato pauza nejen na fyzickou a herní připravenost týmu, ale také na morálku hráčů pro budoucí restart soutěží?

„Je to podobné, jako když se dlouhodobě zraněný hráč vrací zpět k týmu. Jenže teď jsme v tom všichni…,“ říká trenér Lubomír Krejčíř

V první lize mužů patří vedoucí příčka Litovli. Trenér Lubomír Krejčíř však své svěřence, stejně jako stovky trenérů, po celé republice nevídá, ale řídí na dálku skrze individuální tréninkové plány. „Se situací se snadno nevyrovnává asi nikdo. První pokusy o skupinový trénink venku vzaly zpřísněním opatření za své, a tak zatím jsme v rovině dopisování a informování se po sítích,“ komentuje současnou situaci trenér Litovle Krejčíř a dále přibližuje: „Od hráčů vyžaduji plnění individuálního tréninkového plánu, který jsem jim zpracoval, a nově také písemné hlášení jeho plnění. Vše stojí na důvěře. Efektivita se bude muset vyhodnotit až po návratu do normálu po případném testování kondičních schopností.“

V jakém psychickém rozpoložení se tedy „smečkoví“ házenkáři v nuceném individuálním tréninku nachází? „Podle dostupných informací si chybíme. Mně tedy hráči a tréninky i zápasy určitě. Zvlášť v situaci, kdy tým měl formu a pohodu, to docela bolí, ale jsme sportovci a vyrovnáme se s tím. Vyrovnáme se s tím tak, jako když je individualita dlouhodobě zraněná a pak se vrací do tréninkového a zápasového procesu. Téměř každý si tím již prošel. Teď to máme ovšem všichni najednou,“ popisuje Krejčíř.

Přes intenzivní kondiční trénink, který většina zodpovědných házenkářů poctivě plní, dojde podle Krejčíře před restartem soutěží k určitému oslabení. „Zcela jistě dojde k poklesu kondiční připravenosti. Je to ovšem záležitost individuální. U cílevědomých jedinců to může dokonce přinést i zlepšení. Pozitiva jsou v oblasti doléčení drobných zranění. Pohybové či herní dovednosti se, jak známo, příliš nezapomínají a dá se do jisté úrovně vrátit během jednotek týdnů,“ myslí si Krejčíř, podle kterého se ukáže i „morálka“ svěřenců: „Z hlediska "morálky" to trošičku proseje zrno od plev. Ale věřím, že naprostá většina našich hráčů má házenou tolik ráda, že nebude - li pauza v jednotkách let, ale týdnů či měsíců, tak se nic zvláštního nestane.“ 

Trenér mladých Lovců Šuma: „Budeme začínat opět od nuly.“

Také dorostenci v Lovosicích plní individuální plány, podle trenéra týmu Vladimíra Šumy je ale složité jejich plnění ze strany hráčů kontrolovat. „V současné době mají naši svěřenci vypracované individuální tréninkové plány kondičním trenérem. Otázkou ale zůstává, zda se těmito pokyny řídí?“ komentuje aktuální přípravu Šuma a dále přibližuje: „Nicméně využíváme online kruhové tréninky vždy v úterý, ve čtvrtek a v neděli. Opět ale není kontrolovatelné, jestli se hráči dokáží přinutit k nějaké fyzické činnosti. Efektivitu v této fázi přípravy s přihlédnutím na další vývoj hráče nevidím žádnou. Z mého pohledu jde pouze o pokus a snahu se alespoň trošku udržet v pohybu.“

Podle Šumy je mladé házenkáře nutné v činnosti dozorovat. „Je nezbytné, aby hráči měli nad sebou neustálou kontrolu a to fyzicky trenérem! A nejen hráči kategorií mladšího či staršího dorostu potřebují každý den pracovat s míčem, aby mohli dále rozvíjet své herní dovednosti,“ dodává zkušený trenér a potvrzuje tak slova dalších odborníků, že u mládežnických kategorií se bude herní tréninkový výpadek těžko dohánět.

Vladimír Šuma předává ocenění na Házenkářském festivalu v Lovosicích.

Přesto zůstávají mladí házenkáři v kontaktu alespoň na dálku. „Týmovou atmosféru v tuto chvíli nedokáži popsat, ale podle sdílení na sociálních sítích panuje poměrně dobrá nálada, a to je velmi důležité,“ vidí Šuma alespoň nějaká pozitiva a závěrem dodává: „Podobnou situací jsme prošli již na jaře a podařilo se nám vše překonat. Proto věřím a doufám, že tomu tak bude i tentokrát. Jednoduše řečeno ale budeme začínat opět od nuly!“

Individuálně trénují i mladíci ve Frýdku-Místku. Trenér Martin Strnadel ale potvrzuje slova kouče Šumy, že v dorosteneckých kategoriích je o poznání složitější kontrola plnění nastavených plánů. „Na programu jsou individuální tréninky nebo výběhy do přírody a do hor. Pracujeme se systémy XPS, komunikujeme přes Facebook,“ popisuje Strnadel současné podmínky. Podle něj je pro celý tým těžší hledat společnou motivaci. „Něco podobného jsme prožívali i na jaře. Je náročnější svěřence motivovat znovu a znovu, ale dle našich zkušeností u hráčů, kteří to "myslí" se sportem vážně, nebyl problém jejich restartu. Zákonitě ale dochází k poklesu kondiční i herní připravenosti,“ mrzí s vyhlídkou k obnovení soutěží frýdecko-místeckého trenéra.

Momentka z utkání starších dorostenců Frýdku-Místku a Sokola Úvaly. | Foto: Facebook Házená SKP Frýdek-Místek

„Dřív nebo později začne házenkářům chybět parta,“ říká trenér Nového Veselí Róbert Barta

Podle trenéra dorostenců Nového Veselí Róberta Barty jsou dopady na jednotlivé hráče individuální, stejně jako jejich přístup k individuálnímu tréninku. „Efektivitu individuální přípravy zatím nedokážeme odhadnout. Uvidíme, kdy se nám vrátí hráči, v jakém stavu budou. Během první vlny byli hráči, kteří udělali viditelný pokrok, u některých se zase projevil tréninkový výpadek. Herní tréninky se nedají nahradit, takže si musíme dávat pozor, abychom udrželi alespoň kondiční připravenost na potřebné úrovni,“ říká Barta.

Jeho svěřenci využívají speciální kondiční program i nástroje jako je systém XPS. „Tréninkový program, stejně jako pro další TCM a RKC týmy, nám připravili kondiční specialisté, kteří se starají o naši kondiční připravenost i během sezóny. Na realizaci těchto plánů využíváme sociální sítě a program XPS, který je v současné situaci velmi prospěšný,“ zmiňuje dále Barta a dodává: „Bohužel nám nezbývá nic jiného, než respektovat vládní nařízení a trénovat individuálně. Snažit se zachovat pozitivní myšlení a pracovní morálku. Samozřejmě situace není jednoduchá, protože jsme házenkáři, hrajeme kolektivní sport. Trénovat individuálně se dá po určitou dobu, ale dřív nebo později začne chybět kolektiv, parta. Jen doufám, že to ustojíme a vzniklá situace nebude mít příliš velký zásah do našeho sportu. Situace ještě není kritická, ale čím déle bude trvat momentální stav, o to bude psychické rozpoložení hráčů horší. Každý jen čeká a doufá v co nejdřívější návrat na hřiště!“

I Barta ale potvrzuje slova svých předřečníků i dalších českých trenérů, že herní výpadek se bude těžko nahrazovat a dohánět: „Herní připravenost je oblast, která bude mít nejvýraznější pokles. Je to vidět i na nejlepších v zápasech v Lize mistrů nebo Bundeslize. Fyzickou připravenost alespoň po té všeobecné stránce můžeme jaksi – taksi uhlídat, i když prostor na speciální prvky není. Co se týká morálky, myslím si, že bude ještě větší propast mezi hráči. Více se projeví, kteří hráči mají pracovní morálku, individuální disciplínu, a kteří jsou ti, kdo potřebují hecovat a motivovat do každodenní práce. Všechno se ukáže po návratu, který nebude jednoduchý.“

Mladší dorostenci Nového Veselí v souboji s Jičínem. | Foto: Facebook Házená Nového Veselí

Jan Petružela: „Kluci ví, že trénují kvůli sobě!“

„Omezení jsou nepříjemná pro všechny. Myslím, že restrikce zvládáme dobře. Už na jaře jsme udělali spoustu práce. Kluci jsou samostatní a ví, že netrénují kvůli nám trenérům, ale kvůli sobě,“ komentuje na úvod situaci v týmu dorostenců Dukly Praha trenér Jan Petružela. Podle něj bude pro hráče ale stále náročnější motivovat se v nepříjemných podzimních dnech. „Situace je trochu složitější v tom, že v období bez slunce se mohou hráči potýkat s úbytkem motivace a chuti do činnosti, ale každému se snažíme vštěpovat do hlavy, že pro každého je tato situace příležitost posunout své schopnosti a dovednosti na lepší úroveň, nebo zapracovat na svých nedostatcích, takže mnohdy je to spíše o morálně volních vlastnostech a disciplíně hráčů. Buď to berete negativně jako omezení, nebo jako příležitost,“ zdůrazňuje Petružela.

Jeho svěřenci odpracované tréninky kouči reportují. „Hráči mi zasílají reporty z činností. Měli jsme šanci mít společný trénink před týdnem, kde jsem viděl, že hráči jsou na tom skvěle po stránce silové, rychlostní i vytrvalostní. O to víc mě mrzí, že tyto kvality nemůžeme ukázat na hřišti,“ doplňuje Petružela.

Jelikož je Petružela součástí týmu kondičních specialistů spolupracujících s ČSH, navazuje na programy kondičního týmu i se svými svěřenci v klubu. „Není důvod vymýšlet nic jiného, když vím, z vlastní zkušenosti, že náš programing a periodizace je efektivní. V současné době přemýšlíme s vedoucím TCM Honzou Filipem a Pavlem Pauzou ještě nad jednou online platformou,“ naznačuje plány do budoucna Petružela.

Jeho svěřenci se zatím obstojně potýkají i s odloučením od spoluhráčů a hledají cesty, jak se vzájemně podpořit v přípravě. „Atmosféra je zatím dobrá, samozřejmě lidi středního věku zvládají absenci sociálního kontaktu lépe, ale myslím si, že kluci si i tak najdou čas na to, aby šli spolu plnit nějaký trénink. Obecně je tato doba problém, který negativně ovlivní rostoucí generaci, protože děti a mladiství se nejvíce profilují za pomoci interakcí a her mezi sebou, což v této době není možné,“ ví Petružela.

Věří, že z přestávky vyjde jeho tým co nejlépe připraven. „Musím říct, že po fyzické stránce se neustále zlepšujeme, nepotřebujeme zatím ani posilovny, protože využíváme metody, které nám poskytnou stejný stimul, takže jsme na tom stejně, nebo možná ještě lépe než před uzavřením sportovišť. Na jarním prvním tréninku po koroně jsem nevěřil svým očím, říkal jsem si, jak je vůbec možné to, že se hráči po absolvování programů tak zlepšili. Opravdu tam byl nárůst obrovský. Bohužel skoro roční absence tréninku s míčem se může podepsat na budoucí kariéře každého hráče – o to více je ale tato absence může motivovat k tomu, aby makali mnohem víc. Je to otázka nastavení mysli každého hráče,“ uzavírá Petružela.

Jan Petružela na lavičce Dukly Praha. | Foto: Hana Vrbková