Nymburk hostil Kemp házenkářských nadějí. Zkušenosti získávali mladé hráčky i začínající rozhodčí

„Sjede se tu šedesát hráček z celé republiky, měly by to být hráčky talentovanější, které nějakým způsobem ve svém kraji vynikají,“ popisuje dění akce trenérka Klára Sovová.

Vybrané hráčky nehrají jen spolu v krajských výběrech, ale pravidelně se střídají a učí se týmové spolupráci. „Protočí se u většiny trenérů na tréninkových stanovištích a součástí bývá i turnaj. Tam se holky rozdělí do družstev, aby nebyly úplně všechny ze stejného kraje spolu. Během dvou dní odehrají čtyři utkání. Největším cílem je, aby se holky rovnoměrně prostřídaly na hřišti a ukázaly, co umí,“ pokračuje Sovová.

Ve výsledku to znamenalo, že se v týmu mohou potkat hráčky z opačných koutů republiky. Jedním takovým případem byly Darja Máčalová z Jiskry Otrokovice a Markéta Königová z klubu Házená Kynžvart. „Máme dobrou partu, holky jsou super. Tréninky si taky užíváme naplno. S trenéry se i zasmějeme,“ přiznala Darja, k níž se přidala i Markéta: „Také jsem spokojená, všichni jsme se začaly dohromady bavit. Myslela jsem si, že tu budeme rozdělení na skupinky, ale jsme tu všichni pohromadě. Tvoříme kolektiv a kemp je super.“

Kromě zápasů byly na hráčky připravené i dovednostní disciplíny, v nichž mohly soutěžit každá sama za sebe. „Je to takové doplnění v rámci kempu, protože házená je všestranný sport. Patří k tomu spousta dalších věcí, holky musí být komplexní. Další dovednostní soutěže jsou třeba sedmičky nebo byla i překážková dráha, kde holky musí splnit spoustu zajímavých věcí, které souvisí s házenou. Musí být rychlé a obratné. Ze sedmiček a překážkové dráhy se vybírají finalistky, které se potkají ve finálovém dni proti sobě,“ poukazuje na program akce Klára Sovová.

Ke komplexní výchově házenkářek patří také semináře a aktivní spolupráce s ostatními kouči, což potvrdila i trenérka Olomouckého krajského svazu házené Sovová. „Mají tu přednášku v rámci reprezentace, komunikují i se svými trenéry a v rámci tréninkových stanovišť komunikují i s trenéry z jiných klubů nebo krajů. Na konci je i závěrečná řeč a každá si odveze diplom na památku. Pro holky je to velká zkušenost, kterou by mohly předat dalším kolegyním v klubu.“

Pro talentované házenkářky se může jednat o zajímavou příležitost ke sebezdokonalování a možnému povolání do mládežnických reprezentačních výběrů. Právě jejich starší kolegyně jsou často jejich sportovními vzory. „Líbí se mi Veronika Malá nebo Markéta Jeřábková. Jsou na tom dobře, ví, co dělají,“ svěřila se Darja Máčalová. Kromě Česka vybírala Markéta Königová i na mezinárodní scéně. „Líbí se mi střelba z dálky Markéty Jeřábkové, to se snažím napodobovat. Pak Stine Bredal Oftedal je rychlá na nohou a snaží se tvořit hru.“

Kemp házenkářských nadějí však neslouží jen ke zdokonalování hráčských dovedností, své schopnosti zde pilují i mladí rozhodčí. „Už roky při této akcí děláme i seminář pro mladé rozhodčí. Jsou nominovaní krajskými komisemi rozhodčích, je to vždy šest rozhodčích, kteří pískají turnaj, a zároveň absolvují teoretický seminář. Většina z nich má možnost se poprvé vidět na videu. Potom to s nimi rozebíráme a sledujeme během těch tří dnů jejich pokroky. Ti, kteří akci absolvují, většinou udělají největší pokrok od začátku své kariéry,“ míní Martin Zych, člen Komise rozhodčích a delegátů.

„Je to jedna z největších a nejlepších akcí, která pro nás mladé rozhodčí může být. Skvělé je, jak nás natáčí na video a mohou nám dát nějakou zpětnou vazbu, zaměřit se na chyby a na správné věci, co jsme udělali,“ těší mladého rozhodčího Davida Trefného.

Sudí jsou nedílnou součástí házené, a i pro ně je Kemp házenkářských nadějí zajímavou příležitostí, jak začít svou rozhodcovskou kariéru naplno i na větších akcích. „Co sem jezdím, prošli nám tu rozhodčí, kteří už pískají Extraligu. Dokonce tu máme rozhodčí, kteří jsou i mezinárodní. Za osmileté období už tu máme rozhodčí na nejvyšší scéně. Zaměřujeme se hlavně na projev na hřišti, jak na něm vypadají. Zatím jsme spokojení, parta, která tu je, je vnímavá,“ doplňuje Zych.

Úvodní foto: archiv ČSH