Nejlepším střelcem ME mezi staršími: Nepopsatelný pocit, tvrdí čtrnáctiletý Matouš Khek
Syn legendární Petry Čumplové (dnes Khekové) má běžně vedle sebe na palubovce klidně o dva roky starší házenkáře. „Jsem už zvyklý, že většinou bývám nejmladší a někdy i nejmenší. Bylo to tak vždycky, takže už rozdíly moc nevnímám a vždy všude dobře zapadnu,“ vysvětluje. Na mládežnickém EURU v plážové házené mezi svými staršími spoluhráči ale o dost vyčníval. S neuvěřitelnými 218 body zazářil jako nejproduktivnější hráč celého turnaje.
Sto jedenáct gólů. To zní jako neuvěřitelné číslo za jeden šampionát.
Do teď to nechápu. Jít si pro takové ocenění byl doopravdy nepopsatelný pocit. Celý turnaj jsem si neskutečně užil. Gólů jsem sice dal nejvíc, ale všem se nám hrálo doopravdy dobře, a hlavně jsme si sedli s kluky jako tým.
Překonal si i o několik let starší házenkáře. Čím to je?
Po pravdě vůbec netuším. Řekl bych, že jsem na tom silově podobně jako oni. Určitě nejsem nejvyšší, ale asi to doháním třeba rychlostí nebo přesností. Jsem už na to zvyklý, že se těm starším musím rovnat.
Táhne tě to po takovém úspěchu teď spíš k plážové házené?
Beach mě láká opravdu hodně, ale stoprocentně vím, že se primárně budu soustředit na indoor házenou.
Pomáhá ti, že máš možnost kombinovat oba typy?
Určitě ano. Pomáhá to dost jak v dynamice, ve výskoku, tak i v síle. Je skvělý, že mám možnost hrát v podstatě dva sporty.
(FOTO + TOP: EHF/MSV Photographers)
Oba typy házené hrála i tvoje mamka. Vnímáš kvůli jejím úspěchům na sobě větší tlak?
Rozhodně cítím, že se ode mě něco očekává, ale neřekl bych, že to je úplně nějaký velký tlak. Snažím se hrát tak, jak umím, a chci, aby mě házená hlavně bavila.
Bylo díky mamce jasné, že se jednou budeš věnovat házené?
Nebylo to tak, že bych hrát házenou musel a jinak to nejde. Zkoušel jsem i tenis nebo fotbal. Ale házenou jsem si prostě hned zamiloval.
Snaží se ti mamka někdy radit, jak hrát ještě o něco lépe?
Docela dost. Já si její rady vždycky beru k srdci, protože vím, že má spoustu zkušeností a že to myslí dobře. Někdy v emocích je ale slyšet úplně nechci. Později jsem za ně rád.
Bereš mamku jako svůj házenkářský vzor?
Rozhodně ano. Ale pokud bych měl říct, jako kdo bych rád jednou hrál, tak rozhodně jako Nikola Karabatič.
Chtěl bys taky v budoucnu hrát za Barcelonu?
Barcelona je určitě jeden z mých vysněných klubů. Taky bych ale rád vyzkoušel nějaký německý.
V tom by ti určitě mamka mohla dost poradit.
To je pravda. Hodně mi chce pomoct i s jazykem. Už asi od třetí třídy jsem se doučoval němčinu a teď ji mám jako předmět ve škole. Sice málo, ale někdy se ve volnu bavíme německy i s mamkou.
A jak jinak volný čas ještě trávíš?
Když zrovna netrénujeme házenou, tak většinou jiným sportem. I když pauza od házené se mi doopravdy nelíbí. Už teď se těším na přípravu.
Takže preferuješ aktivní odpočinek.
Určitě. Už ani hry moc nehraju a ležet na gauči mě nebaví. Často trávím čas s kamarády nebo si aspoň házím na zahradě.