Vaš prohlížeč je zastaralý a web tak nemusí být zobrazen správně. Pro zobrazení webu si prosím stáhněte moderní prohlížeč.

Pozvánka mě velmi překvapila. Jsem moc ráda, že můžu do reprezentace zase nakouknout, říká Hanka Mučková. Jak se těší?

04/04/2025 | reprezentace, soutěže

Mostecká gólmanka Hanka Mučková píše silný příběh. Její kariéru přibrzdilo těžké zranění kolene a z reprezentačního dresu a skalpů Francie či Islandu se najednou dostala do bodu, kdy s ní polský klub Piotrcovia ukončil spolupráci a brankářka ani nevěděla, zda si milovaný sport ještě někdy zahraje. Jenže pak přišla nabídka z Baníku, mezi Černými anděly se rychle adaptovala, posbírala několik trofejí a odměnou za tvrdou práci je reprezentační pozvánka.

Vaše sportovní cesta byla v posledních letech trnitá. Náročné zranění kolene, klub Piotrcovia s vámi ukončil spolupráci, následně jste chytala první ligu v Bohumíně. Jak náročné to tehdy bylo?
Po psychické stránce to bylo opravdu velmi náročné. Jsem ráda, že tahle šílená cesta měla pozitivní konec. Přeji si, aby to tak pokračovalo a vážná zranění se mi vyhýbala.

Následně vám nabídl Most rozchytání v béčku, vy jste ale rychle nastoupila i za hlavní tým a v letošní sezoně si vybudovala v brance silnou pozici. Letos už jste patřila mezi nejlepší gólmanky MOL Ligy se 170 zákroky…
Jsem se svými výkony spokojena, i s tím, jak jsem se do toho dostala zpět, ale stále musím pracovat a posouvat se dále.

Vše nyní vyvrcholilo pozvánkou do národního týmu. Je to velká satisfakce po předchozím roce?
Pozvánka mě velmi překvapila. Jsem moc ráda, že můžu do reprezentace zase nakouknout. Dala jsem si takový cíl v mé cestě po zranění a říkala jsem si, že byla bych moc spokojená, kdyby se splnil. A teď se opravdu splnil.

V národním týmu jste již chytala, naposledy v roce 2022. Mezi ženami máte 17 startů. Jak na toto působení (2018-2022) vzpomínáte? Přece jen tam máte například skalp Francie (31:30) nebo Islandu (27:25)…
Vzpomínám na to jen v dobrém. Porazit Francii je sen asi každého v naší házené. Povedlo se to, pokud mě paměť neklame, před domácím publikem v Plzni. Nikdy na to nezapomenu.

Za tu dobu, kdy jste v reprezentaci nebyla, se ale přece jen soupiska dost promíchala. Kdo byl tenkrát váš nejlepší parťák a ke komu máte zase nejblíž z aktuální soupisky?
Hodně se to promíchalo. Já nemám problém vyjít se všemi, nedá se říct, že bych měla nejlepšího parťáka. Ale vždy jsme měly dobrý kolektiv mezi brankářkami, tenkrát ještě, když jsme chytala s Luckou Satrapovou, Péťou Kudláčkovou a Karin Řezáčovou.

Návrat vás čeká již za pár dní. Jak se na něj těšíte a co pro vás vlastně znamená mít na sobě český národní dres?
⁠Těším se moc. Nosit na sobě reprezentační dres je sen každé házenkářky. Je to pro mě ten největší vrchol, reprezentovat svou zemi. Je to víc, než se třeba dostat do zahraničí. Obzvlášť na české fanoušky se těším moc. Jsou skvělí a vždycky nás ženou na hřišti, jsou dalším důležitým hráčem. Byla bych moc ráda, kdyby jich nás přišlo podpořit co nejvíce. Moc se na tu atmosféru těším.

Čeká vás dvojzápas s Ukrajinou. Jaký je to soupeř? Na co se musíte připravit a co na ni může platit?
Popravdě poté, co jsem vypadla z reprezentace, jsem neměla tak velký přehled. Sledovala jsem zápasy maximálně v televizi. Musím se na vše připravit a nastudovat si všechny hráčky. Pokud se dostanu do zápasové nominace, udělám maximum, abych holkám v brance pomohla. Ale v tomto případě nehraje roli, zda je proti nám Ukrajina či jiný soupeř.

FOTO+TOP: Facebook DHK Baník Most

Nedávno jste vybojovala s Baníkem první letošní trofej, a to triumf v Českém poháru žen. Vzbouzí to ve vás stále ještě emoce?
Spíše než emoce vítězství ve mně zanechalo spíše motivaci do nadcházejících důležitých zápasů play-off MOL Ligy.

Právě v MOL Lize Most obsadil druhé místo. Panovala s ním spokojenost? Jaké jsou cíle týmu pro letošní play-off?
Myslím, že očekávání jsme naplnily. Škoda důležitých utkání, které jsme mohly vyhrát a porvat se třeba i o vítězství v základní části. Teď se ale soustředíme na play-off, chceme ho vyhrát.

Z druhého místa jdete až do semifinále, první kolo tedy vynecháte. Navíc bude ještě zmíněná reprezentační pauza a budete hrát téměř až za měsíc. Vyhovuje vám to, nebo je vypadnutí ze zápasového rytmu spíš problémem?
Osobně mi to problém nedělá. Ve sportu to tak prostě někdy bývá, s delšími pauzami se musíme smířit a popasovat.