Štěpán Zeman si postupem do bundesligy splnil sen. „Ale pořád mám před sebou kus práce,“ říká reprezentační pivot

Pro Handball+ Petr Fojtík

Čekal jste, že to bude po postupu až tak velký výkonnostní skok?

Nějak extra mě to nepřekvapilo. Hráče, kteří působí v nejlepších klubech, jsem znal z nároďáků, proti kterým jsme hráli v kvalifikaci nebo na Euru. V klubech trénují společně celou sezonu, takže se to projeví ještě víc. Jestli hrajete proti Flensburgu nebo proti německé reprezentaci, vyjde nastejno. Silově nebo fyzicky není mezi první a druhou bundesligou takový rozdíl, ale v první bundeslize jsou na tom hráči lépe technicky, rychlostně, tempo hry je vyšší. A je obrovský rozdíl v detailech hry. Každá chyba rozhoduje o výsledku zápasu.

Po pěti kolech jste na nule. Jak moc vás to deptá?

Proti Nordhornu jsme měli doma rozhodně bodovat. Porážka byla velkým rozčarováním a týden poté bylo docela dusno. S Hannoverem nebo s Lipskem jsme tři čtvrtě utkání hráli dobře, vyrovnanou partii, ale během pěti deseti minut se zápas zlomil. Udělali jsme pár chyb, potrestali nás a přehráli. Nikdo nemohl čekat, že porazíme Flensburg. Samozřejmě chceme podat vždycky co nejlepší výkon a body nedat zadarmo.

Jiný cíl než záchranu nemáte, že?

To je jasné. Udržet bundesligu. Padají čtyři týmy, takže to bude těžší než v předchozích ročnících. Už před sezonou nás pasovali mezi adepty sestupu. Ale nejsme sami, takových týmů je pět šest.

Přitom jste moc neposílili.

Odešli čtyři hráči, jeden ukončil kariéru, dva přestoupili do jiných klubů první ligy, jeden do druhé. Přišli čtyři hráči, zkušenosti z bundesligy mají ale jen Íránec Pouya na střední spojce a Draško Nenadič, který hrál Ligu mistrů. Další dva mladí kluci hráli jen třetí ligu. Extra velké posílení to není.

Trenér Alois Mráz vám ale věří, ne?

S vytížením můžu být spokojený. Ve většině zápasů jsem odehrál více než druhý pivot. Když jsem na hřišti, tak nastupuji v obraně i v útoku. Některé zápasy se mi povedly trochu méně, jiné více. Ale pořád vidím před sebou kus práce, mám se kam posouvat.

Na život v Německu jste si zvykl rychle?

Přestup do Coburgu byla velká životní změna. Předtím jsem hlavně studoval na vysoké škole a do toho hrál házenou. Snažil jsem si ji dělat na maximum, ale v Zubří to bylo na poloprofesionální úrovni. V Coburgu se soustředím jen na házenou. Německy jsem uměl trochu před přestupem, dopiloval jsme ji na kurzech, takže s jazykem nemám problém. Kabina funguje. Je příjemné, že tady se mnou žije přítelkyně.

V jakém režimu nyní probíhá bundesliga?

Každý klub to má nastavené jinak. Záleží na protiepidemických opatřeních v dané spolkové zemi. U nás mohlo chodit doteď tisíc diváků, ale příští domácí zápas proti Magdeburgu už nemůže nikdo. I když přišlo jen tisíc lidí, bylo to pořád lepší než hrát před prázdným hledištěm. Na prázdnou halu se netěšíme, ale jsme rádi, že vůbec můžeme na rozdíl od české extraligy trénovat a hrát.

Testují vás na koronavirus pravidelně?

Před každým zápasem musíme mít dva dny starý test. Jinak se testujeme každé pondělí. Zatím se nám v mužstvu nákaza vyhýbá, nikdo nebyl pozitivní, což je pozitivní. (úsměv)

18. října jste hráli proti Nordhornu. Stihl jste prohodit pár slov s reprezentačním koučem Danem Kubešem, který vede soupeře?

Bavili jsme se chvilku před zápasem. Jestli se uvidíme na srazu. Říkal jsem, že to moc nadějně nevidím. Odpověděl mi, že Honza Filip (druhý kouč reprezentace) se do toho obul, že pro to dělá maximum. Bohužel to nedopadlo. Možná je to tak lepší. Vím, že německé kluby řešily, jestli pustí hráče na sraz. Také v Coburgu se mě ptali, ale protože jsem nevěděl, jestli bude sraz, tak ani nevím, jestli by mě uvolnili.

Původně se mělo hrát proti Faerským ostrovům v Zubří. Přeložení do Plzně vás muselo zamrzet, že?

Těšil jsem se, že se po nějaké době podívám domů. Naposledy jsem byl v Zubří v srpnu, když jsme dostali deset dnů volna. Ale těšil jsem se i do Plzně.

Mimochodem, co víte o exotických Faeřanech?

Moc ne. Vím, že dost jich hraje v Dánsku. Pamatuji se, že jsme s nimi prohráli v osmnáctkách na otevřeném mistrovství Evropy. Nebude to úplně snadný soupeř. Každopádně postoupit na Euro je povinnost. Tým na to máme.

V lednu by jste měli odjet na mistrovství světa do Egyptu. Nemáte obavy, co s ním bude?

Těším se, pokud se tedy uskuteční. Kiel a Flensburg už dopředu oznámily, že nechtějí, aby se mistrovství světa konalo. Netuším, jak je na tom Egypt se zvládáním epidemie. Egypťané si vybrali skupinu s námi a Švédskem, nebudou to snadné zápasy, ale na mistrovství světa takové nejsou.