Neumím to na půl plynu, směje se po úspěšné kvalifikaci trenér Trtík
Je to váš velký trenérský úspěch?
Kdepak. Vůbec. Ani náhodou…Ten tým je velmi kvalitní. To není o trenéřině. Já jsem měl s hráči šest tréninků. Tady se nedá mluvit o trenérském úspěchu. Byl jsem spíš jako kouč, šlo o koučink a vytváření atmosféry. To za ta léta snad taky umím. Kluci se tomu moc nebránili. Spíš to beru jako dobrou zkušenost. A propos, já už jsem to dávno pověsil za hřebík. (úsměv)
Nenapadlo vás, že ještě povedete reprezentaci, co?
Už jsem se nechtěl pohybovat v těchto vodách. Ale někteří mě do toho namočili. Bral jsem to víceméně jako zodpovědnost, měl jsem k tomu respekt. Velkou měrou mi pomohli hráči a Český svaz házené. Lidé, se kterými jsem komunikoval.
Jak moc je pro vás toto umístění vzhledem k nasazení důležité?
Moc ho nepřeceňuji, protože špička je velmi vyrovnaná. Nám šlo hlavně o to, abychom udrželi určitou úroveň hry, což se nám s výjimkou utkání na Faerských ostrovech dařilo. Po této porážce jsme ale hned o dva dny později proti Ukrajině potvrdili, že to byla jen náhoda a že máme dobře poskládaný tým, který je oprávněný hrát na mistrovství Evropy.
S výkony jste tedy spokojen?
Úplně ideální to nebylo, ale je otázka, jestli to vůbec jde tak, jak si to představujete. Je to v uvozovkách jenom sport a nedá se to ovlivnit na 100 procent. Ale určitě jsme vytvořili dobrý týmový dojem ze hry.
Jste po náročném programu vyčerpaný?
To jsem pokaždé. Celý život. Já to na půl plynu neumím. To je moje smůla. Ale je to fajn. Úplně vás to unaví, jste mrtvý. Ale když zregenerujete, dostanete se zase výš. To je normální sinusoida, se kterou počítám. Doufám, že se jednoho dne někde nezastaví. (úsměv)
Tahouny týmu byli brankář Martin Galia a nejlepší střelec všech zápasů Matěj Klíma. Co říkáte na jejich příspěvek?
Předvedli nadprůměrný výkon. U Martina jsem měl trochu strach, protože jsem věděl, že je dobitý. Hrál i pod tabletkami proti bolesti, ale zvládl to úžasně. Matěj je pro mě obrovské překvapení, uvedl se v české lize a buduje si renomé i ve světové házené. Myslím, že má velmi dobře našlápnuto. Potvrzuje, že i u nás se rodí talenti, což je zásluhou klubů a mládežnických trenérů, kteří je v soutěži vychovávají.
Jak vidíte šance týmu na evropském šampionátu?
Šance jsou vždy, cílem by mělo být postoupit ze základní skupiny. Je fajn, že jsme první krok udělali, navzájem jsme si věřili a postoupili jsme. Nedoporučoval bych dávat si velké cíle, protože je to vždy ošemetné a zrádné.
Původně jste měl smlouvu do konce kvalifikace, jak to vypadá s vaší účastí na mistrovství?
Je to padesát na padesát. Není mi to jedno, to bych byl pokrytec, ale jsem připravený na obě varianty. Mám svoji práci v Českém svazu házené, která mi dělá radost, takže nemám žádný problém zase pracovat s mládeží. Ale naopak také nemám problém ty boty sundat z hřebíku a obout si je jako teď a jet s kluky na mistrovství, protože v týmu máme dobrou chemii. Nepotkal jsem nikoho, s kým by byly problémy, jsou to vyspělí hráči.
Takže by vás mrzelo, kdybyste u týmu nezůstal?
Bylo by mi to líto, ale rozchodil bych to. Na Slovensku jsem se narodil, mám tam spoustu přátel a pro každého trenéra je čest a pocta, když může kormidlovat vlajkovou loď české házené na mistrovství Evropy. Takže by mě velmi potěšilo, kdyby přišlo rozhodnutí, že všechno zůstává.